Sestava: Hanyk Emanuel – Beneš Pavel, Nádvorník Jakub, Tmej Martin – Pechanec Jiří, Opletal Vojtěch, Briol Tomáš, Flídr Radovan, Šturc Jiří (Bureš Luděk) – Bartoš František, Pechanec Jan (Lněnička František)

Branky: Pechanec Jan 2x

V pořadí třetí mistrovský zápas nás zavál do nedaleké Vraclavi. Díky pětatřicítce jsme však byli nuceni zvolit trasu, po které mnozí z nás už asi v životě nepojedou. Po vcelku vydatně deštivém víkendu nás čekal překvapivě suchý, skákavý terén a v domácí kabině asi 20 hráčů.

Napotřetí jsme neprochrápali začátek a již v první desetiminutovce jsme si vytvořili několik zajímavých šancí. Bohužel všechny zůstali liché, protože jsme vlastně pořádně nedokázali vystřelit, nebo nadějný brejk zastavoval praporek pomezního. Nejprve se Šturc dostal příliš blízko k domácímu brankáři, Bartoš si netroufl vystřelit levou a v 10. minutě Flídr sice gólmana obešel, ale ten ho zastavil pouze za cenu žluté karty. Zřejmě se rozhodl správně, protože jemně nevyspalý Bartoš zahrál penaltu doprostřed a nabídl tak Syrovému další důležitý zákrok. Domácí hrozili hlavně z nákopů za obranu, a jelikož se naši beci zapomínali vracet, musel dvěma výbornými zákroky hasit vážnou situaci taky Hanyk. Průběh zápasu připomínal spíše kopanou, než fotbal, ale přesto se nám dařilo více držet balón a vázlo to jen ve finální fázi. Špatný odkop domácího brankáře vracel do odkryté branky Šturc, ale o kousek minul. A když pár minut před pauzou krásnou střelou neobstřelil Syrového Bureš, zůstali jsme na střídačce za bezbrankového stavu.

Poločasové nabádání k trpělivosti přineslo ovoce již po pár vteřinách. Nádvorník s klidem sobě vlastním postupoval ladně skrz pole a ze středového kruhu vyslal průnikovkou do brejku Honzu Pechance. Ten se rozhodl využít hned svoji první šanci a po zemi na protější tyč nás poslal do vedení. To nemuselo zůstat tak hubené, kdybychom nezahazovali šance jak na běžícím páse. Postupně se v nájezdech na brankáře vystřídal Jirka Pechanec, Radovan Flídr a Jirka Šturc. Všichni tito mají jedno společné, nedali. I když posledně jmenovaný se před tím dostal asi přes 5 protihráčů, kteří se ho snažili dostat do horizontální polohy všemi dostupnými prostředky a Jirkovi prostě na pořádné zakončení nezbyly síly. Pár rohových kopů a standartek poblíž vápna jsme přežili a tak mohl z posledního nájezdu v zápase zpečetit skóre opět Honza Pechanec střelou do šibenice.

Po zpackaném reprezentačním zápase v Kosovu tvrdil Bořil novinářům, že se nemají za co stydět. My to o sobě můžeme říci taky, ale za to s čistým svědomím.

Martin Štancl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.